Ke skutečnému , opravdovému štěstí , k vnitřnímu stavu nestačí mít peníze . přinášejí pocit euforie , radosti a klidu ( ve smyslu existenčním ) Tyto vesměs kladné pocity se brzy mohou změnit ve velké starosti a  neklid . kam je investovat , co si za ně koupit , zabezpečit proti krádeži .Štěstí se rázem může stát v neštěstí . Nejen , že se stane terčem závistivců a zlodějů , ale takové bohatství značně člověka změní . Nevede k duševnímu štěstí .

Za významnou součást stylu života můžeme považovat také délku a kvalitu spánku . Přemíra spánku , škodí organizmu možná více , než jeho nedostatek . Důležitá je ovšem i jeho kvalita , kterou např. výrazně snižuje užití kofeinu ( silná káva , čaj ) a veškerých potravin dvě až tři hod. před usnutím .

Na délku života a kvalitu jeho prožívání má výrazný vliv životní prostředí , obklopující každého jednotlivce . Jedná se především o ovzduší , o vzduch , které dýcháme . Řada květin působí skutečně blahodárně . Čistí vzduch v bytě a působí esteticky , což uklidňuje . Pokud by nebylo opravdu úniku a jedovatý vzduch by nás měl provázet během vetší části dne , dodejme si odvahu a hledejme radikálnější řešení .

Vyplatí se bojovat se špínou , nepořádkem a prachem , i když je to boj nekonečný . Důraz ovšem musíme klást i na estetické působení . Málokdo si uvědomuje , že jeho kondici ovlivňuje i skutečnost , zda většinu času stráví v kráse či ošklivosti .

V životním prostředí se také objevují určité nečistoty . Mnoho lidí se však myje častěji než je třeba a užívá nadměrně nejrůznější chem. prostředky , čímž může vzniknout řada plísní , alergii a dalších nemocí .

1. druh -Většinu jedovatých látek přijímáme zažívacím traktem. Pít méně vody z vodovodů a více nezávadných stolních vod, šťáv z čerstvého ovoce a zeleniny, bylinkových čajů, přiměřené množství kvalitního piva. Omezit spotřebu tuků, masa a mléčných výrobků, protože většina jedovatých látek( polychlorovaných bifenylů ) se udržuje především v tucích. Nejhůře působí masa zvířat, která žijí dlouho-v něm se nashromáždí jedů nejvíce.V rostlinné stravě je jich méně a nejsou tak škodlivá, ale dáváme pozor abychom předešli PLÍSNÍM. Některé druhy plísní mohou oslabit imunitní systém a podílet se na vzniku nádorového bujení.

2.druh - Jedem se může stát skoro každý lék nevhodně či nadměrně užívaný. Alkohol sám o sobě není tak škodlivý, záleží především na množství a pravidelnosti požívání ( nejvíce ohrožuje játra, lze je zmírnit nadměrným přísunem vitamínu C ).Také káva není tak škodlivá-zdravý člověk snese i několik šálků denně. Mnohem více nepříznivých látek obsahují nápoje s obsahem kofeinu, včetně proslavené Coca-Coly.

• Jedná se o vitamíny C.Látka obsažená v křenu, v ovoci a zelenině.
• Blahodárný vliv česneku ( nechejte jej 10 až 20 min oxydovat ).
• Stopečku destilátu, eventuelně bylinkového likéru.
• Doporučuje se pohyb a aktivita.
• Švédské kapky- vzniklé vyluhováním skupiny bylin v destilátu.
• Léčivé byliny např. čaj z kopřiv, z šípků, z přesličky, ze šalvěje.

Pozitivně působí jógová cvičení, které posilují veškeré svaly a současně cíleně zlepšují i psychický stav.Pomůže nám , když si stanovíme denně pohybovou povinnost např. 30 min chůze , 10 min.běhu a 30 min. cvičení. Blahodárná je jízda na kole a plavání.

Časté milování působí údajně pozitivně na snižování krevního tlaku i na celý kardiovaskulární systém, pomáhá předcházet infarktům, zpomaluje tvorbu křečových žil, působí příznivě na stav a kvalitu pleti i vlasů, zlepšuje alergické potíže, zmenšuje , či úplně odstraňuje bolesti hlavy, zpomaluje proces stárnuti mozku a působí příznivě na jeho činnost, zabraňuje vzniku některých neuróz a má příznivý vliv na jejich odstraňování, posiluje pocity sebevědomí a odstraňuje komplexy méněcennosti, působí preventivně proti vzniku některých duševních nemocí a poruch, příznivě ~ ovlivňuje délku a kvalitu spánku, včetně odstraňováni nespavosti, zvyšuje bystrost, pozornost a vnímavost.

U člověka duše, jeho vědomí, myšlení, psychika, hraje často mnohem větši úlohu než tělo. Nejde ostatně o nic nelogického, vždyť mozek, sídlo duše a duševních funkcí, řídí veškeré tělesné orgány a funkce, dává tělu potřebné pokyny rozhoduje téměř o všem, co se v těle děje.

Snad nejdůležitější součásti naší duše jsou osobní vlastnosti. Ty totiž předurčuji naše chování a jednání, naše společenské kontakty a vztahy, naši oblibu či neoblíbenost, předurčují, co my si myslíme o jiných a co si oni mysli o nás, stávají se sítem, kterým proséváme své zážitky a dojmy, plány, představy a sny, mohou být zdrojem konfliktů, indikátorem hodnocení všech věci a jevů, katalyzátorem našeho vztahu ke světu, ke všemu okolo nás.

Své osobni vlastnosti zná dobře opravdu jen málokdo. Většina jednotlivců si totiž o sobě vytváří úplně jinou představu než odpovídá skutečnosti.Někteří lidé se přeceňují, jiní se podceňuji. ale jen skutečně vyjímečně si člověk uvědomuje a přiznává špatné vlastnosti a jen ojediněle si říká: "já jsem zlý škodolibý, zlomyslný, nepřející, závistivý, marnotratný, ješitný, hašteřivý, netolerantní, úzkoprsý puntičkářský, hádavý, nesnášenlivý, hrubý, líný, chamtivý neochotný, užvaněný, nespolehlivý, lehkomyslný.zrádný, zákeřný, domýšlivý, nespravedlivý, předpojatý, nepořádný, nešikovný, bezostyšný, drzý, neomalený, bezohledný, sobecký, lakomý.

Dobrých i špatných vlastností jistě existuje mnohem více, uvedli jsme jen několik z obou "táborů", abychom se mohli nad nimi zamyslet a porovnat je, abychom si zkusili udělat malý test.Zamysleme se nad každou z vlastnosti ve vztahu k vlastní osobě a zkusíme být k sobě maximálně upřímní. Nikdy se u nás žádná z uvedených špatných vlastností neobjevila? Osvojili jsme si dostatečně každou z vlastností dobrých?

Pokud budeme opravdu sebekritičtí, jistě najdeme mnoho chyb a nedostatků. Učiníme tak první krok k jejich postupnému odstraňování, učiníme první krok k příznivým změnám.

V rámci chování bychom se měli, mimo jiné.vyvarovat následujících chyb a nectností

• Nedělejme nikomu to, co bychom sami od kohokoliv neradi snášeli.
• Nedávejte nikdy nikomu najevo svou vyšší úroveň nebo pocit nadřazenosti.
• Neklaďme nevhodné, nepříjemné nebo nepřiměřené otázky např. kolik kdo vydělává, kolik má peněz, jaké má problémy v intimním životě apod.
• Naučme se říkat "ne", je-li to nezbytné, neboť lidé, kteří se vším jen souhlasí dostávají dříve či později sebe i ostatní do nepříjemných konfliktů.
• Nikdy neslibujme to, co nechceme nebo nemůžeme splnit. Veškeré sliby bychom měli dávat podmíněně.S ohledem na vnější i vnitřní podmínky jejich splnění.
• Snažme se neměnit neustále názor, ale na druhé straně se ho v případě chybného stanoviska nebojme změnit a naučme se přiznat chybu.
• Choďme na dohodnuté schůzky a jednáni včas,veďme si přesnou evidenci o všem, co jsme domluvili.
• Zvláště ke svým známým a přátelům buďme vždy čestní a upřímní., zbytečně si nestěžujme, nechtějme vzbudit lítost, ale také se zbytečně nevychloubejme.
• Peníze si vypůjčujme jen od nejbližších přátel - nebo naopak od oficiálních finančních instituci. Své závazky dodržujme.
• Snažme se neprojevovat nadměrně své emoce,nerozčilovat se, nekřičet, nelitovat se, nevzdychat.

Klid vlídnost a laskavost se však snažme osvojit si základní a trvalou součást našeho chování.

Neboť právě prostřednictvím špatných osobních vlastností a nesprávného chováni se k různým formám psychického stresu dopracujeme téměř vždy a bez výjimek.Určitým psychickým stresem je vlastně každé rozhodování, tedy potřeba, či nutnost, volit jednu ze dvou či více alternativ. Čím větši a odpovědnější rozhodnutí, tím větší stres.

Duševní pohodu chápeme jako opak psychického stresu. Jedna se tedy o takový duševní stav, který je nám příjemný, při kterém vnitřně netrpíme, který nás povznáší, dává nám sílu a chuť pracovat, tvořit, zdolávat problémy, zkrátka spokojeně žit.

• Naučme se hospodařit s časem. Pokusme se ho využit co nejlépe, nejúčelněji, nejsmysluplněji
• Snažme se vždycky víc dávat než brát.
• Zkusme být současně skromní i nároční. Nároční ve vztahu sami k sobě a k potřebám duchovním, skromní ve vztahu k potřebám materiálním.
• Naučme se po práci aktivně odpočívat, po tělesné práci zaměstnávat mozek, po duševní činnosti tělo.
• Věnujme méně času televizi a více četbě.
• Vyzkoušejme čas od času kouzlo černé hodinky.
• Najděme si denně alespoň půlhodinku na siestu, kdy sami, nebo se svými nejbližšími strávíme čas klidných tichých rozhovorů nad kávou, čajem či kakaem.
• Zkusme alespoň jednou za den zavřít oči a v úplném soustředění promyslet nějaký problém, který nás zrovna tíží.
• Čtěte o samotě alespoň jednou týdně nahlas ze své oblíbené knížky, zaposlouchejte se do svého hlasu, snažte se mluvil tak, aby vám byl co nejpříjemnější.
• Učte se pracoval s dechem. Pomalu a zhluboka nadechujte a vydechujte, po nádechu i po výdechu zadržte dech.
• Trénujte denně duševní koncentraci. Lehněte si v klidu a o samotě, pravidelně dýchejte a soustřeďujte pozornost postupně na různé části svého těla. Pak se zkuste soustředit na palec u levé nohy a přesvědčit se, že ho vůbec necítíte. Další dny, když se vám to podaří, můžete postupoval dál, odmyslet si existenci dalších prstů, pak celé nohy, druhé nohy, až nakonec dospějete k pocitu, že vůbec nemáte tělo a o to více se naučíte koncentrovat na myšlenky a duševní pochody.
• Snažte se řešit malé věci skutečně jen ruky mávnutím, neznepokojujte se kvůli maličkostem.
• Snažte se být co nejtolerantnější.
• Nepřebírejte starosti jiných na sebe a nezatěžujte jiné starostmi svými.
• Naučte se mluvit jen klidným a tichým hlasem.Tím pak téměř vždy překonáte rozčilení a neklid.
• Mluvte čas od času v uzavřené místnosti sami se sebou. Rozdvojte se nebo roztrojte. Diskutujte, nechejte promluvit všechny hlasy a názory, které se přihlásí o slovo.
• Přestaňte se bát sami sebe. Nebojte se samoty Jen o samotě se můžete poznat doopravdy.

Málokdo si uvědomuje, že právě humor sehrává na cestě k trvalému zdraví a štěstí významnou a důležitou roli. Humor totiž přeloženo do češtiny znamená šťávu". Můžeme dodat, že jde skutečně o šťávu životadárnou, která umožňuje člověku žít kvalitativně úplně jiný život.

Všimněte si, že tam kde se lidé smějí, se nikdy nehádají a neperou.

Zatímco smíchem reagujeme na komično, úsměvem vyjadřujeme jiný druh humoru,ještě důležitější a potřebnější: Úsměvem projevujeme dobrou náladu, přátelské úmysly a smyslnost. Úsměv působí jako balzám na naši duši i na duši jiných.

Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř .

Člověk, který věří v nadpřirozený řád a v posmrtný život,v nesmrtelnost duše, má proti ostatním velké výhody. Především tímto způsobem obvykle získá velkou vnitřní sílu a energii. Diky své víře se vlastně už ve svém pozemském životě stává do určité míry vyšší, vznešenější bytostí a tím, že si osvojuje kousek božství, stává se jiný než ostatní, jiní než ti, kteří nevěří.. Začít věřit v Boha není nikdy pozdě, vždy člověk může přehodnotit svůj dočasný, své názory, stanoviska i v pozdním věku se může duchovně změnit. Pokud něco takového dokáže.

Vírou, nezbytnou pro spokojený, šťastný a dlouhý život, nerozumíme jen víru náboženskou, neboť zdaleka ne každý v Boha věřit může a chce. Významnou a důležitou roli sehrávají i jiné druhy víry. Člověk na určité úrovni, ten, který se vymanil z pout primitivního a nízkého života, zkrátka musí věřit, třeba v Dobro, v Krásu, v Lásku. Nemůže žít bez víry, neboť pak by asi život opravdu neměl žádný skutečný smysl.

• Snažme se tedy podporovat a rozvíjet svou aktivitu, především aktivitu duševní.
• Snažme se zahnat lhostejnost a zahálku.
• Snažme se stále o něco zajímat, něco studovat něco promýšlet, o něco usilovat.
• Snažme se hledat nové a netradiční způsoby řešení pracovních i osobních problémů.
• Snažme se oblíbit si práci, nechápat ji jako nepříjemnou povinnost, ale jako něco, co nás může bavit a uspokojovat.
• Když už něco musíme dělat. snažme se dělat to aktivně a s chutí.
• Snažme se aktivně naplnit každou minutu svého života, protože vedle jeho délky nám vždy musí jít i o jeho kvalitu.