O VÝCHOVĚ A VYCHOVATELÍCH

RODIČE POZNÁVÁTE SE

 TYPY AGRESIVNÍ

Zlobí se na děti , protože je netěší manželství , práce , celý svět a život . Na někom si to musí vybít …V takové rodině na sebe křičí , někdy se i bijí . Děti jsou buď bázlivé , nebo vzdorovité a drzé , případně polohy střídají .

TYPY PASIVNÍ

Svoje děti nebijí , nekřičí a mají za to ,že všechno nějak dopadne. Děti marně hledají své meze a chodí málem po hlavě. Jednoho dne však rodiče explodují , potomka seřvou a seřežou jako agresor.

TYPY MANIPULATIVNÍ

Vzbuzují v dětech pocit viny , srovnávají je s jinými dětmi . Vyhrožují jim ( zrušením dárků na vánoce a narozeniny) Citově je vydírají že se s nich zblázní a povídají jim o jejich těžkém dětství .

TYPY ASERTIVNÍ

To jsou ti dokonalí rodiče , kteří jsou ve výchově jednoznační , pevní a rozhodní . Děti vědí co se od nich žádá a že to platí . S asertivitou se sice nerodíme , dá se ale naučit . Není to snadné , zvlášť když jste v rodině zažili jiný model , ale stojí to za to .

POST SCRIPTUM

Přejete-li si změnit své dítě k lepšímu , vymyslete si jiný slovník a sní i metodu , pomocí které vyčarujete z jeho nedostatků přednosti .

 O CITLIVÉ VÝCHOVĚ

Dítě je citově vychováváno denním životem i když si to samy třeba ani neuvědomujeme .

Dítěti totiž záleží jenom na tom , kdo se k němu mateřsky chová .

Pokud rodiče dítě vnímají jako milé a hezké , je to dobrý příslib do budoucnosti .

V takové rodině vyrůstají děti se zdravým sebevědomím , schopni se vcítit do potřeb druhých a vnímají život optimisticky . Pokud jsou rodiče k dítěti v určitých věcích nevšímavé tak v takových rodinách vyrůstají děti nejisté , s pocitem nedostatečnosti , nepřející neschopni vnímat potřeby druhých . Je dobré děti učit příjmat i dávat a o to co máme se dělit .

Učit je prožívat radost z radosti druhých .

Povzbuzovat a posilovat přátelské vztahy k druhým dětem .

Je dobré se sejít a nerušeně si popovídat , co kdo za ten den zažil .

Děti mají rady pravidelnost a pořádek , dává jim to jistotu , že je vše v pořádku .

Pak mají jistotu ve vztahu a ta je blahodárná pro vývoj charakterových vlastností člověka .

UMĚNÍ TRESTAT A ODPOUŠTĚT

Děti by se neměly tělesně trestat . Trestat totiž není jen to , co je vidět navenek - ale především to , co se děje v dítěti samotném a co prožívá ( známý nepříjemný , tísnivý , zahanbující , ponižující pocit ). Podobně je to s odměnou .

Důležitý je vztah mezi dítětem a tím kdo odměňuje a trestá . Aby měl trest výchovný účinek , musí totiž dítě prožít pocit viny . Bez tohoto prožitku je trest vlastně nesmyslným sekýrováním nebo zbytečným plýtváním energie . Trest má současně smít s viníka sejmout pocit viny .

Zatím co trest špatné chování jen zastavuje , odměna navozuje a utvrzuje to správné .

Největší odměnou je dítěti vědomí , že udělalo radost těm , kdo je mají rádi .

Jestliže za každou chybu příjde trest a nic víc , dítě se správnému chování nenaučí .

Jestliže se však za každý drobný úspěch dostane ocenění a povzbuzení , je naděje , že bude pracovat s chutí a naplno .

Účelem trestu není hříšníka potopit , ale vytáhnout ! a nástrojem je odpuštění !

Nikdy nic neodpustit znamená jednat nelidsky , necitelně .

Vždycky všechno a hned odpustit znamená ztrátu autority a možnosti vedení .

JAK SE NA NÁS DÍVAJÍ

Dítě přejímá nejen naše slova , ale i postoje . Dobrým příkladem se dá rozmazlené dítě nenásilně přivést na dobrou cestu . Rodiče mají a budou mít vliv na jejich pracovní zaměření a děti si podle nich budou utvářet svůj vztah k lidské práci vůbec . Budou se učit1 hospodařit .

Naše starosti , naděje , úvahy a plány jsou nedílnou součástí výchovy k rodičovství . Dítě od nás přejímá a procvičuje mezilidské vztahy . To co dají rodiče svému dítěti nyní v podobě domova a rodinného soužití , tak se patrně budou chovat jednou i oni ke svým dětem .

O DŮSLEDNOSTI VE VÝCHOVĚ